Historie
Jako většina států, jak je nám známo, vznikla z kočovných kmenů, které se následně spojili a vytvořili stát, nebo říši. Výjimkou nebylo ani Mongolsko. Nejprve z mnoha odlišných kmenů vznikl kmen Mongolů, ale patřil k nejméně jednotným kmenům ve 12. století. Jednalo se o poměrně nepočetný kmen. To se změnilo po nástupu Čingischána, kdy sjednotil kmen a 13. století se zasloužil o vznik Mongolské říše. Poté započal mohutnou expanzi, při které dobyl Čínu, Střední Asii, Persii, Kavkaz i východní Evropu. Snažili se dobít i Indii, Japonsko, Jávu a Egypt, ale neúspěšně. Roku 1227 při tažení proti dynastii Tin Čingischán umírá a rozděluje říši mezi své čtyři syny: Džočiho, Čagataje, Toluje a Ögadaje. Džoči však umírá a jeho část byla rozdělena mezi jeho dva syny: Batuho a Ordu. Ti dostali území dnešního Ruska. Batu založil Modrou ordu a Orda založil Bílou hordu. Tyto obě hordy se spojily a vznikla Zlatá horda. A tak se říše definitivně rozdělila na čtyři nezávislé celky, a to na Čagatajskou říši, říši Ílchánů, Jüanskou říši a Zlatou hordu.
Dalším velkým chánem (vládcem) se stal Ögadaj (syn Čingischána), který rozšířil zemi o Koreu a Čínu. Po Ögadajovi se stává velkým chánem Güjük a po něm nastupuje na trůn Möngkechán. Po Möngechánově smrti nastupuje Chubilaj, ten se nechal v roce1260 zvolit chánem a založil dynastii Jüan. Po tomto kroku připojil jižní část Číny a prohlásil se za císaře. Za Chubilaje se říše dále rozlostla o Barmu a Větnam, pokus o dobytí Japonska zas nevyšel.
Od roku 1368 se jednotná Mongolská říše rozpadá. Odtrhává se Zlatá Horda, mongolská vláda byla vyhnaná z území Číny, a tak na území dnešního Mongolska se postupně ztrácela jak vojenská, tak ekonomická sílu. Poté během 15. a 16. století ztrácí moc velký chán a Mongolsko se již nepovažovalo
za jednotný stát. Mongolsko se rozdělilo na tři části, dvě se přidali k Manžurům, ale po nějaké době se nakonec přidala i ta třetí.
Během 16. století se v Mongolsku začal šířit buddhismus. Postavilo se spousta klášterů a stůp (náboženské pomníky). Koncem 17. století většina mongolského obyvatelstva vyznávala buddhismus.
Mongolsko bylo od roku 1691 pod nadvládou dynastie Čching, ale po pádu této dynastie vyhlásilo Mongolsko nezávislost 1.1.1911 a však jen teoreticky. Během roku 1212 až 1215 proběhlo vyjednávání mezi Ruskem a Mongolskem o nezávislosti Mongolska na Číně. A však události v Rusku oslabili ochranu Mongolska. Čína toho hned využila a 1919 obsadilo celé Mongolsko. Roku 1920 však vtrhli bělogvardějci a Mongolsko mohlo podruhé vyhlásit nezávislost na Číně 13. 3. 1921. Rudoarmějci ale nakonec zaútočili na bělogvardějce v Mongolsku a porazili je.
V roce 1924 po smrti posledního náboženského vládce byla vyhlášená Mongolská lidová republika. Od té doby bylo Mongolsko pod sovětským vlivem. Bylo zničeno spoustu buddhistických chrámů. S přibývajícím tlakem na mongolské obyvatelstvo vzrůstal i odpor, což vyvrcholilo v mírovou revoluci v Mongolsku v roce 1990.
První svobodné volby proběhli 29. 3. 1990, ale vyhrála nástupnická strana komunistické strany. V roce 1996 vyhrála Mongolská demokratická aliance. O čtyři roky později vyhrála znova komunistická strana, ale v roce 2004 se vytvořila koalice mezi těmito dvěmi stranami.
